dřeviny vhodné pro králíčky - větve a listí z keřů a stromů

Obsah
Desatero sbírání větví
SEZNAM vhodných větví a listí
Jehličnany
Peckoviny

Související stránky:
Seznam vhodného ovoce
Seznam jedovatýché rostlin
Jak sušit bylinky a listí

Větvičky a listí by měly být součástí králíčího jídelníčku. Jsou ideálním přirozeným materiálem k hlodání a broušení zoubků a poskytnou ušákům i pár hodin zábavy a práce, kterou tolik potřebují, když znuděně tráví většinu času v klecích a potravu dostanou pod nos v podobě koncentrovaných granulí.

Pomalé hlodání a žvýkání je důležité jak pro zoubky, tak i správné trávení, a nezapomínejme i na psychické uspokojení jejich přirozených potřeb. Tato činnost je jim vlastní a pokud jim nedopřejeme něco k hlodání, vyberou si doma třeba kus nábytku ;)

Větvičky, a to hlavně čerstvé, jsou ale zároveň i cenným zdrojem živin a důležitých látek jako je hrubá vláknina (nezbytná pro správnou funkci střev a tedy celý zdravotní stav), vitamíny a minerály. Listí jsou také zdrojem bílkovin. Některé stromy mají léčivé účinky nebo podporují chuť k jídlu. Tanin obsažený v kůře a listech mnoha stromů má antiparazitární a antibakteriální účinky (vhodné např. jako prevence střevních infekcí).

Místo na nákup do zverimexu tedy raději zajděte na procházku do lesa a nasbírejte králíčkům něco dobrého, je to zdravější a je to zdarma :)

Níže najdete seznam často dotazovaných stromů a keřů. Existuje spousta naprosto bezpečných a vhodných větví, a pak spousta těch, u nichž se názory rozchází, jednou je najdete na seznamu vhodných dřevin, jinde budou psát o toxicitě atd.

Rozporuplné informace vychází jednak z rozdílných druhů stromů v různých koutech světa, ale i z toho, že trávení králíků se zvládne přizpůsobit a jsou schopni sníst jinak i mírně jedovaté rostliny v období nouze (sucho, zima). Hodně se také liší reakce konkrétních jedinců. Je třeba brát i v potaz, že spousta názorů vychází z chovu králíků na maso, kde dlouhodobé zdraví není prioritou (zabíjí se v dětském věku, dlouhodobě podávané nevhodné krmivo jim tedy nestihne způsobit zdravotní obtíže).

Nejvíce kontroverzní jsou peckoviny (kvůli obsahu kyanogenních glykosidů - více popsáno níže) a pak stromy s vyšším obsahem tříslovin (taninu), který má na jednu stranu velmi pozitivní účinky (antiparazitární, antibakteriální, prevence kokcidiózy a obecně dobrý vliv na zdraví), ale ve větším množství škodí, a u doma chovaných králíčků se nejde vždy spolehnout na jejich přirozené instinkty (zvířata v přírodě vědí, co jíst a kdy mají přestat jíst), spousta z nich má také kvůli nevhodné komerční stravě velmi citlivé zažívání, které pak i na přirozenou stravu může reagovat neadekvátně. Proto je někdy těžké udělat jednoznačný závěr ohledně vhodnosti či nevhodnosti.

Desatero podávání a sbírání větví

• vždy u nového krmení, které králíčkům dáme poprvé, platí stále stejné pravidlo - začněte s malým množstvím, postupně a pomalu, ať si trávení zvykne

• králíčci někdy nemají o nové krmení hned zájem, protože jej neznají - dejte jim čas, zkuste větvičky nalomit, lístky roztrhnout (ať cítí vůni) a nabídnout z ruky, nebo zkuste nabídnou sušené, někteří mají zvadlé a sušené raději

• vyzkoušejte různé tloušťky větviček - někdy preferují tlustší větve, ze kterých okusují kůru, a jindy dají přednost mladé tenké větvičce, kterou sní celou

• pokud nemá králíček o větvičku zájem, podržte mu ji, zkuste jej s ní chvili otravovat před čumákem, ze vzteku si kousne a zjistí, že je to dobré

• nikdy nepodáváme rostliny chemicky ošetřené (zahrádkáři používají hodně postřiků na jabloně, vinnou révu, růže ... a vůbec na všechno, postřiky se snadno šíří vzduchem i od sousedů, dejte na to pozor)

• nesbíráme větvičky ze stromů u cest ani u polí v době postřiku, vhodnější jsou parky, lesy a místa chráněné před znečištěním, které my lidé produkujeme

• vybírámé pouze pěkné, zdravé a čisté větvičky, bez lišejníků, mechu a řas, bez vad na listech, plísní a ptačích výkalů, bez broučků - listy obraťte a zkontrolujte i zespod

• větvičky i listí můžeme v případě nutnosti omýt vodou (prach, špína, broučci), větev můžeme očistit kartáčkem, sbírame-li ale z čistého místa, není to vůbec nutné

• v lesích a parcích vybírejte raději mladší větvičky ideálně alespoň v úrovni těla, dobrou dobou sběru je jaro a začátek léta, kdy se na stromech objevují nové čerstvé listy

• listí se velmi snadno suší, uschne rychle třeba v síťovce nebo v závěsné síti, přebytky listí si nasušte a máte skvělou zásobu krmení na zimu, více o sušení tady

Tip na nejvhodnější a snadno dostupné větve

Lesy, parky, louky

nemít zahrádku není výmluvou, i ve volné přírodě roste spousta dobrot, vemte děti a zajděte do přírody, naučte se poznávat stromy

Líska - je skoro všude, snadno rozeznatelné keře (typické listy, lískové oříšky), můžeme dávat ve větším množství, králíčkům chutná, listi i nasušte

Vrba - na jaře hledejte typické kočičky, už v té době můžete větvičky brát, později zajděte znovu, až bude růst listí, roste bujně, snadno poznáte i převislé vrby

Jabloně - a i další ovocné stromy někdy můžete najít na venkově u polních cest (jen pozor na postřiky z pole)

Šípková růže a hloh - na podzim dozrávají plody v podobnou dobu, šípek je častým keřem na okraji lesů a snadno jej poznáte, obojí velmi vhodné

Malinní a borůvčí - snadno najdete v lese

Ginkgo - ma jedinečný tvar listů, takže jej poznáte, roste v parcích a můžete vzít pár lístků i větviček na chuť

Bříza - podle kůry ji vždy poznáte, vemte malou větvičku nebo pár lístků na chuť

Modřín - typické jehličí, v zimě opadává, snadno poznáte

Jedle a smrk - dobrý doplněk jídelníčku v zimě, sbírejte i na jaře mladé výhonky, jsou to ty měkké světle zelené přírůstky na koncích větví

Zahrádky

pokud máte v rodině zahrádku, máte ten nejlepší zdroj krmení pro své ušáky,
zahrádkáři své stromy pravidelně stříhají a mají tak spoustu odpadu, určite vám pár větviček rádi dají

Bobuloviny - maliny, borůvky, rybízy apod. - velmi bezpečné, oblíbené větve i s listím i ve větším množství

Jabloně a hrušně - hlavně jabloně jsou nejčastějí podávané větvičky a listí, můžeme dávat i ve větším množství

Vinná réva - čerstvé mladé výhonky na jaře jsou hodně oblíbené, réva má vélké přírustky, které je nutno stříhat, je tedy dobrým zdrojem krmení, můžeme dávat i ve větším množství

Růže - nasbírejte listy a nasušte okvětní lístky (nejsou-li chemicky ošetřené)

Větve vhodné pro králíky

Seznam listnatých stromů a keřů

řazení abecední podle českého názvu, pro hledání použijte ctrl+F

jedlé části: větve | listí | květy | plody (popis se ukáže po najetí kurzoru na symbol)

význam symbolů u jedlých částí:
= jedlá a bezpečná = nevhodná nebo jedovatá = jedlost/jedovatost sporná (víc názorů, viz popis)
prázdný symbol = netýká se nebo přesnější informace zatím nenaleza

český název

latinský slovenský

jedlé části

popis

Angrešt, srstka

Ribes uva-crispa Egreš

sbíráme hlavně listí, vhodné jsou i větve, ale angrešty bývají někdy až moc trnité, bobule moc oblíbené nejsou

Aronie, černý jeřáb, černoplodý, temnoplodec

Aronia

větvičky, listy i plody jsou vhodné, plody jsou trpké, ale velmi zdravé a obsahují málo cukru, snadno se suší i bez sušičky

Bez černý

Sambucus nigra
Baza čierna

sporné názory, převládá ten o vhodnosti pouze květů, jiný považuje celou rostlinu za jedovatou, a další uvádí vhodnost listů, květů a dokonce i plodů (existuje tyčinka Vitakraft pro králíky s kuličkami černého bezu (!?)), kůra obsahuje oxaláty, celá rostlina obsahuje kyanogenní glykosidy, v plodech a květech jich je nejméně

Borůvka, borůvčí

Vaccinium myrtillus, corymbosum Čučoriedky

stonky s listy jsou dobrou pochoutkou, můžeme i sušit na zimu, platí i pro borůvky kanadské (Brusnice chocholičnatá)

Broskvoň, nektarinka

Prunus persica Broskyňa

viz Peckoviny

Brusinka, Brusnice, Klikva

Vaccinium vitis-idaea, macrocarpon Brusnice

vhodné stonky i listy, plody jsou vhodné čerstvé i sušené

Bříza

Betula Breza

listy i větvičky jsou vhodné, listy působí protizánětlivě, diureticky (močopudně) a proti bolesti

Buk

Fagus

v přírodě pojídají větve, listí a okusují kůru, spousta chovatelů podává větvičky a listí mladých stromů, přesto se objevuje i na seznamech s nevhodnými dřevinami, důvodem bude zřejmě vyšší obsah tříslovin (tanin)

Citrusy

Citrus

sporné názory, listí a větve by měly být bezpečné, někteří chovatelé podávají i jako denní krmení, divocí králící pojídají větve, listí a okusují kůru, hlavně mladých stromků

Dub

Quercus

vyšší obsah tříslovin (tanin), takže názory jsou protichůdné (toxické vs. v menším množství vhodné i prospěšné)

Jinan dvoulaločný, ginkgo

Ginkgo biloba

listy jsou jedlé a bezpečné, podáváme v přiměřeném množství, mají vazodilatační účinek (rozšiřují cévy) a pomáhají tak prokrvovat (bude více popsáno na stránce s přírodními léčivy)
semena a dužnatý obal ve větším množství jedovaté, nepodáváme vůbec

Granátovník, Marhaník granátový

Punica granatum

není moc zmínek, divocí králící jej okusují, někteří chovatelé podávají větve s listím jako krmení

Habr

Carpinus betulus Hrab

v přírodě jej králící okusují (kůru, větve i listí), chovatelé podávají větve s listím

Hloh

Crataegus

větvičky, listy i plody jsou vhodné, plody obsahují pecky (králíčci plod zvládnou okousat a pecky nechají), podáváme v přiměřeném množsví, má léčivé účinky (zklidňuje, rozšiřuje cévy, podporuje funkci srdce - bude více popsáno na stránce s přírodními léčivy)

Hrušeň

Pyrus

vhodné celé větvičky s listím, květy i pupeny

Jabloň

Malus domestica

jedna z nejvhodnějších dřevin, můžeme dávat denně i ve větším množství, vhodné celé větvičky s listím, květy i pupeny

Jasan

Fraxinus Jaseň

listí oblíbené, v přírodě okusují i kůru, obsahuje třísloviny

Javor

Acer

sporné názory (třísloviny), v malém množství jsou listy bezpečné
jen pozor na Javor červený (možná toxicita)

Jeřáb obecný, velkoplodý, ptačí

Sorbus aucuparia Jarabina

červený jeřáb, na zahradách pěstovaná varianta Jeřáb obecný 'Moravský sladkoplodý' má sladší plody, které obsahují méně hořkých látek a kyseliny pasorbinové a více vitamínu C.

Jilm

Ulmus Brest

používal se jako krmivo

Josta

Ribes × nidigrolari

kříženec černého rybízu a angreštu

Lípa srdčitá (malolistá)

Tilia cordata Lipa

vhodné jsou větvičky, listy i květy, v přiměřeném množství

Líska

Corylus, Lieska

velmi vhodná a oblíbená, snadno dostupná v parcích a lesích, listy se snadno suší (rychle schnou) a jsou skvělou křupavou pochoutkou na zimu

Maliník

Rubus idaeus

čerstvé i sušené listy jsou jedny z nejoblíbenějších, dobré jsou celé čerstvé mladé výhonky i se stonkem
trny na maliníku nevadí, králíčci si s tím poradí (malé sní, velké nechají)

Mandloň obecná

Prunus dulcis Mandľa

viz Peckoviny

Meruňka obecná

Prunus armeniaca Marhuľa

viz Peckoviny

Moringa olejodárná

Moringa oleifera

čerstvé větve s listím se používá jako krmivo, vysoký obsah vápníku a bílkovin

Morušovník bílý, černý

Morus alba, nigra Moruša

celé větvičky i s listím velmi vhodné, často používané jako krmení a hodně oblíbené

Olivovník

Olea Oliva

čerstvé listí a větvě se používají jako krmivo, v přírodě králíci okusují kůru stromů

Olše

Alnus, Jelša

v přírodě krmivem pro králíky, občas na seznamech nevhodného dřeva, nicméně chovatelé často olšové větvičky dávají na okus bez problémů

Ořešák královský, vlašský

Juglans regia, Orech kráľovský

listí i větve spíše nevhodné (příliš mnoho tříslovin), spousta chovatelů králíkům dává (hrst týdně, zvyknou si prý, možná prevence střevních onemocnění); juglon (prekurzor hydrojuglonglykosid hydrolyzuje a oxiduje na juglon, barví kůži do hněda), má fungicidní a antibiotické vlastnosti, vyskytuje se převážně v zeleném oplodí, kůře ale i v listech a dalších částech, nejvíce jej obsahuje Ořešák černý (Juglans nigra)

Ostružiník

Rubus Ostružina

často chutná spíš čerstvý než sušený

Platan

Platanus Platan

Rakytník řešetlákový (úzkolistý)

Hippophae rhamnoides Rakytník rešetliakový

listí a větvičky by měly být jedlé a vhodné, plody mají vysoký obsah vitamínů a zdraví prospěšných látek, ale o podávání králíčkům není zmínka
vitamínu C je hodně i v listech (230-260 mg/100g)

Růže

Rose Ruža

oblíbené, mohou jíst celé stonky s listím i květy, velké trny odstraňte, sušené okvětní lístky jsou skvělou pochoutkou

Rybíz

Ribes Ríbezľa

velmi vhodné a oblíbené, černý, červený i bílý

Slivoň švestka, mirabelka, špendlík, bluma, ryngle

Prunus domestica Slivka, ringlota, trnka

viz Peckoviny

Šípková růže, šípek

Rosa canina Ruža šípová, šípka

oblíbená a vhodná, během podzimu nasbírejte i zásobu šípků na zimu, je to nejlepší zdroj vitamínu C

Topol

Populus Topoľ

listy, kůra a pupeny obsahují glykosidy salicin (viz vrba) a populin

Trnovník akát

Robinia pseudoacacia Agát biely

pouze květy jsou jedlé, kromě nich je celá rostlina nevhodná/jedovatá, hlavně kůra, obsahuje látky robinetin, myricetin a quercetin po pozření se většinou do hodiny objeví nechutenství, skleslost, průjem, kolika, slabost a srdeční arytmie

Třešeň

Prunus avium Čerešňa

viz Peckoviny

Vinná réva

Vitis vinifera
Vinič hroznorodý

velmi vhodná, mladé výhonky s listy jsou oblíbené a chutné, čerstvé i sušené
pozor na chemické postřiky - réva je jednou z nejvíce stříkaných rostlin (fungicidy)

Višeň

Prunus cerasus L. Višňa

viz Peckoviny

Vrba

Salix Vŕba

vrba je velmi oblíbené a vhodné krmení, můžeme podávat větvičky s listy i pupeny, kůra a některé listy obsahují tanin a fenolové glykosidy salicin, salikortin a další (mají protizánětlivé účinky, tlumí bolest, udržují dobrou střevní mikroflóru (prevence střevních onemocnění i kokcidiózy))
všechny druhy by měly být jedlé, u nás nějčastěji vrba jíva (kočičky, S. caprea), smuteční (S. babylonica) košíkářská (S. viminalis) a kroucená (S. erythroflexuosa)

jehličnany

jehličnany podáváme v přiměřeném množství, jsou ideálním doplňkem krmiva na zimu
dáme pozor, aby byly větvičky čisté a bez smoly
vhodnější jsou mladší větve s měkčím jehličím, vybírejte raději z mladších stromků
na jaře jsou skvělým doplňkem mladé výhonky smrku a jedle (světlé nové přírůstky na konci větví)
šišky můžem králíčkům dát na hraní a okus

český název

latinský slovenský

popis

Borovice

Pinus Borovica

má dlouhé hrubší jehličí, ne všem králíčkům chutná, vybírejte mladší větve s jemnějším jehličím, obsahuje tanin

Jedle

Abies Jedľa

Modřín opadavý

Larix decidua Smrekovec

má tenší větvičky, které králíčci baští celé, má jemnější jehličí, bývá proto hodně oblíbený

Smrk ztepilý

Picea abies Smrek

Vánoční stromky
Pro králíčky oblíbená vánoční pochoutka, klasické jehličnany jako je borovice, jedle nebo smrk jsou dobrým zpestřením jejich jídelníčku, okus jim tak můžete dopřát, ale před koupí vánočního stromu se vždy ujistěte u prodejce, že stromky pochází z čistého prostředí a během pěstování nebyly použity chemické postřiky. Vyjádření prodejců z vánoc 2017 je tady.

Peckoviny

Do peckovin patří: višeň, slivoň, třešeň, meruňka, broskvoň a mandloň a přes 400 dalších druhů stromů.

Podávání větví z peckovin je často diskutované téma se spornými názory. Jejich větvičky a listí se někde označují jako nevhodné nebo i jedovaté (hlavně zahraniční zdroje), někde se doporučuje nechat je aspoň měsíc vyschnout (většina králíků ale uschlé větve už moc nechce), a pak je tu spousta chovatelů, kteří čerstvé větvičky třešní, broskví, meruněk apod. králíkům běžně dávají.

Než se mi podaří najít víc informací, zatím alespoň pár faktů k tématu.

Problém je v tzv. kyanogenních glykosidech (amygdalin, prunasin a další), které tyto rostliny obsahují a které se přeměňují na jedovatý kyanid.

Kyanogenní glykosidy jsou prokazatelně v peckách, kolik jich ale je v listech a kůře stromů je težké dohledat, i vůbec určit. Množství se může lišit i u stejných odrůd, závísí na životních podmínkách konkrétní rostliny, lokaci a nadmořské výšce, zdravotním stavu, ročním období i jednotlivých částech rostliny apod. A na druhou stranu kyanogenních rostlin existuje celá řada, patří mezi ně i len (semeno) nebo hrách (lusk i semena) a přesto je jíme syrové i my.

Rostlina tyto látky produkuje především jako svou obranu před škůdci a predátory. A ti přirozeně ví, kdy mají přestat jíst, aby se neotrávili, navíc si někteří vyvinuli několik mechanismů pro detoxikaci kyanovodíku, pokud jej konzumují dostatečně pomalu (pasou se).

V rostlině bývá kyanovodík (HCN) vázán na cukr, tyto glykosidy se nachází ve vakuolách buněk, odděleně od hydrolytických enzymů, které jsou potřebné k jeho uvolnění. Samotné glykosidy tak nejsou pro rostliny toxické (volný kyanovodík by jim také škodil). Pokud se ale tyto látky spojí, uvolní se HCN.

K aktivaci a uvolnění HCN dojde tedy poškozením rostlinného pletiva např. drcením, žvýkáním, vadnutím, mrazem a nebo působením mikroorganismů během trávení. Králíci a koně mají trochu výhodu oproti přežvýkavcům díky kyselému pH v žaludku, které inaktivuje zmíněné enzymy (ty, které jsou potřebné k hydrolýze glykosidů a uvolnění HCN). Dále ve střevech sice působením střevní mikroflóry může docházet k uvolňování HCN, ale jen částečnému. Ukazuje se také, že dostatek tříslovin v potravě zřejmě snižuje účinek kyanogenních glykosidů.

Pokud dojde k uvolnění kyanovodíku už v rostlině, postupně odvětrá (volný kyanovodík je velmi těkavý), k tomu dochází i během sušení.

Přidávám ještě stručný seznam často dotazovaných JEDOVATÝCH a NEVHODNÝCH dřevin:
najdete je na seznamu jedovatých rostlin

Azalka
Buxus, Zimostráz, Krušpan
Cypřišek
Fíkus, Fíkovník drobnolistý, Ficus benjamina
Fíkus pryžodárný
Jalovec
Jesenec, Zimokeř
Jírovec maďal, Kaštan koňský, kaštan
Myrta
Oleandr
Psí víno, Přísavník, Loubinec pětilistý
Ptačí zob
Rododendron, Pěnišník
Tis červený
Túje, Thuje, Zerav, Peručí
Vistárie, wistérie, wistárie, wistarie, modrý déšť
Zimolez
Zlatice, zlatý déšť

Další druhy a informace budou postupně doplňovány. Našli jste na stránce chybu? máte informace k doplnění?
prosím napište - cílem stránek je podávat kompletní a správné informace, budu ráda za jakékoliv podněty.